Ranní procházku s Ronem po Vítkově jsme zakončili nákupem masa v nedalekém obchůdku Psí úsměv. Pan prodavač - chodím tam druhý týden - už taky podepsal petici. Dnes je nás rovná stovka petičníků. Dal mi velikánskou slevu na Ronovy oblíbené granule YOGGIS a s úsměvem jsme se rozloučili.
Při návratu pocit, že se pozvracím, což se mi poprvé stalo už včera večer. Nic dramatického. Jen mi do pusy vylítly kyselé břišní šťávy. Jeden plivanec šťáv do umyvadla to spravil.
Pak ale za chvíli přišel běh na záchod. Křeč v břiše, že se po.... Letím na záchod a - jen dlouhé prdnutí. Včerejší zbytek "vodní kaše" jsem měl za konečnou. Střeva asi ještě nedokončila rozpravu.
Pojďme raději do kuchyně.
K obědu jsem udělal Ronovi maso, chrupavky, rýži a zeleninu.
Když jsem mu jídlo připravil a vychládlo k jezení, Ronovu velkou mísu jsem před podáním k snědku opakovaně houpal jako mimino, otáčel s ní, ať cítím všechny vůně a očuchával, jak tam ten vývar krásně voněl. Že bych si to dal s Ronem? Určitě, ale příště. A Ron se mohl olizovat.
Dnes jsem dával rozhovor Novinkám, pak ho sem dám.
Dnešní pohled na Staré a Nové město a Hrad, pohled z druhé strany Vítkova
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.