Pobyt ve tmě jsem absolvoval od soboty šestého června do soboty třináctého června dopoledne a spojil ho s půstem kromě vody.
Předmluva první:
Předmluva druhá:
Předmluva třetí:
Deník Tmy
První noc a den Tmy
Druhá noc a den Tmy
Třetí noc a den Tmy
Čtvrtá noc a den Tmy
Pátá noc a den Tmy
Šestá noc a den Tmy
Sedmá noc a Svítání
Závěrem
Přijeli jsme v sobotu po šesté večer autem od vlaku do nádherné rozlehlé zahrady a lesa Průvodců tmy.
Uzavřený velký areál s roubenkou a stodolou jako garáží a bernardýnem. Kdesi v hluboké zahradě, kam s Průvodcem zamíříme, uvidím, že je za stromy zahrada poseta svatyněmi Tmy.
Všude okolo les a ticho. Pardon, zpěv ptáčků a jaký. Jejich zpěv mi sloužil opakovaně ve Tmě k vytoužené ose času, kterou asi každý ve Tmě ztratil a ne vždy každý asi stejně intenzivně.
Máme to pojmenované, říká Průvodce a ukazuje. Tady je Svatyně zdraví. Tady Svatyně přátelství. Svatyně klidu. A tady je Svatyně lásky. Ta je tvoje.
Mám Svatyni lásky? Průvodce se usměje a ukazuje, co potřebuji vědět a vidět.
Budu za tebou chodit jednou denně mezi jedenáctou a čtvrtou. Ty se postíš, jídlo nosit nebudu, ale můžeš něco potřebovat. Zabouchám na dveře, že jsem tady. Pokud bude z tvé strany vše v pořádku, abych vstoupil do předsíně, dáš mi vědět. Zaboucháš tady na tu stěnu, což pro mne znamená, že zavřeš dveře oddělující místnost s tmou od předsíně. Předsíň je se stolečkem, pro tvou hygienu nebo jídlo, s umyvadlem, záchodem a sprchou. Vidím, že v předsíni jsou dva ručníky a přírodní mýdla a šampony.
Když se rozhodneš, že nastal čas a víš taky, kde co máš rozložené, tak si zavřeš chatku. Nespěchej, projdi se třeba po zahradě. Pak zavřeš druhé dveře oddělující vchod od předsíně. V předsíni je tady nahoře za umyvadlem vypínač, tím si zhasneš světlo, to bude jako poslední, až budeš připraven a všechno si vybalíš a nachystáš.
Místnost je taky celá dřevěná, teplotu si ovládáš na klimatizaci vypínačem. Je tady postel, přikrývka s polštářem, skřínka u postele.
Uprostřed na zemi ležela karimatka a bubínek. Už se těším. Dám za týden nohy za hlavu? Udělám zas stojku? Stoj ve svíci na hlavě?
Tady v rohu jsou poličky pro varnou konvici, jestli si čaj neděláš, dám ji dospodu. Chceš tu nechat empétrojku? Co tam je nahrané? Meditační hudba a duchovní texty. Jo, nech to tady.
Ještě něco? Asi nic.
Tak šťastný pobyt ve tmě, zítra přijdu. Ahoj.
Vybalím si za světla věci, rozložím je po hromádkách u stěny u postele. Opakuji si, kde co leží snad třikrát jako mimoň.
Z plného batohu prádla a také teplých věcí nakonec za celých sedm dní použiji pouze: pero a deník, trenky, tričko, tvrdý polštářek a stejně tak každodenně použitou jehličkovou podložku, kterou si masíruji záda a dělá jim to dobře. Pak bylinnou vodu na dásně, bylinnou zubní pastu a kartáček, meduňkové mýdlo s citrónem, kamenné srdíčko a vonné esence z borovice, pomeranče a meduňku s citronem. Skleničku s syrským kadidlem jsem otevřel hned první den a zavřel až poslední den po svítání. Jo a ještě jsem použil velkou osušku.
Když mám pocit, že se konečně ve svatyni za světla orientuji, vyjdu ven a procházím se chvíli po zahradě. Ani jsem si při příjezdu nevšiml, jak krásnou mají Průvodci také starou roubenku. Za roubenkou v zahradě je dětské hřiště. Vše kolem je tu ze dřeva. Nevyumělkované, přirozené. V lese.
Říkám si před Tmou. Máš strach? Že přijde myšlenkové peklo, nebo křeče, nebo chuť na cígo?
Těším se i kdyby přišlo cokoli. Hlavou mi jede: Zabloudit nemůžeš, všechno nosíš sebou, kam dojdeš, tam je tvůj cíl. Nic nevím. Žádný strach. Jdeme.
Z deníku dne 6.června po sedmé večer. První zápis do deníku před zhasnutím do Tmy
Je sedm. Začaly Události. Prezident pojede do Ankary a já do Světla. Těším se, jak nám to oběma dopadne až vyjdu ze Tmy. Prezident má jít v pondělí na narozeniny nejstarší dcery na zasedání vlády.
Ještě jsem se osprchoval, vzal čisté trenky a tričko, napil a vyčural. Pověsil ručník a osušku.
Deník mám označený, vím, kde je první a poslední strana hřbetu podle štítku na obalu tvrdých prvorepublikových desek s linkovaným papírem. Za poslední zapsanou stranou musím pero zavěsit na dopsanou stránku. Tak se budu orientovat.
Vypínám mobil okolo půl osmé večer.
Vše je nachystáno.
Zhasínám.
------------------------------------
Dnes v neděli 14. června při přepisu deníku čtu na Novinkách, že prezident pojede do Ankary v čele naší delegace! Bingo, říkal jsem to, tohle ti vládní ňoumové nedaj!
Jenže koukám, že estébáci s asijskými národovci a výfukáři, si neodpustili veřejný pubertální výron, zvaný vládní usnesení, že prý: Vláda prezidentu republiky cestu do Ankary schválila!
No to je prča. Jako že oni prezidentu něco schvalují? Asi tu normalizaci potřebujeme znovu zažít úplně naplno a do dna, jen si nedělat iluze o svaté stolici opozice.
Psáno dne 13. června večer po týdenním pobytu ve tmě ukončeném dnes ráno.
Přijíždím od Kutné hory v podvečer šestého června na vlakovou zastávku vesničky B., která je pouhým nástupištěm v rozlehlých polích. Zastávka na znamení.
Vidím, že silnice pro auta je snad půl kilometru od zastávky na horizontu stoupající polní cesty.
U vlaku mne měl vyzvednout Průvodce tmy, pan T. Dále uvádím jen Průvodce.
Průvodce. Tak jsem ho nazval po týdnu tmy do přepisu deníku. Než jsem šel do Tmy, hlavně naslouchal a mluvil je pár věcných praktických slov, vždy velmi vřelých slov. Usmíval se, že to zažiji a bude za mnou každý den chodit. Uběhlo sedm dní. Když jsme se po týdnu Tmy s paní Já jsem vraceli společně s Průvodcem na vlak, kam nás rád a naopak šťasten vezl, měli jsme si všichni navzájem hodně co říci. Zeptal jsem se, co ho ke Tmě a celé té krásné zahradě se svatyněmi Tmy inspirovalo. Byla to jeho hluboká osobní zkušenost Tmou před mnoha lety.
Z vlaku vystupuje pouze jedna paní. Je sportovně oblečená, usměvavá, s krosnou.
Usmějeme se na sebe. Oba víme, že míříme do tmy.
Taky na sedm dní? Taky. Už jste to někdy absolvovala? Ne. Já taky ne. Budeme si tykat, řekne s úsměvem a naprosto přirozeně? Jasně. Já jsem a Já jsem.
S paní Já jsem šlapeme polní cestou a ona si v ostrém tempu zapaluje. Poslední cigareta, řekne.
Já už mám od vlaku zapáleného jointa. Pak sedm dní jen tma a voda. Jestli přestat s konopím nešeřím, mám to, nejen abych vůbec někam došel. Když ztuhnu, nebo mi střílí mi z páteře šipky laskavé bolesti přímo do kyčlí. Laskavé bolesti poznání - to říkám po Tmě.
Za chvíli mi nohy vypovídají službu a nestačím nasazenému sportovnímu tempu paní Já jsem.
Rozloučíme se, paní Já jsem se chce nejdříve projít se polem. Podle mapy je to přes šest kilometrů.
Tolik kilometrů do místa Tmy bych nedal.
Domluvili jste se včera s Průvodcem, že pro mne přijede k vlaku autem. Kdyby to byly do tmy dva kilometry, to by šlo. Vlak o půl šesté byl jediný spoj nejblíž Tmy a Průvodci ho nabízeli všem s možností pro zájemce přijet pro ně i do Kutné hory a odvézt je na pobyt.
Průvodce tmy nebyl ani na příjezdové cestě u silnice.
Jdu pomalu do první vesnice a čekám, že pojede od směru, kam mířila sportovkyně Já jsem.
Málem jsme se minuli u kostela, už to otáčím, řekl Průvodce, když jsem zavolal, jestli jdu špatně naproti po silnici. V autě seděla paní jeho žena L. Vystoupili, vřele jsme se přivítali, batoh do kufru a jedeme.
Sedím na předním sedadle. Cítím, že to není kýč, ale skutečně vřelé setkání.
Průvodci měli klid a veselo a radost v očích, i když jim celou cestu ze zedního sedadla pípal alarm signalizující údajně nezapjatý pás, jehož spínač se právě ulomil. Někdy to poznáte ihned po stisku ruky a pohledu do očí, že jste správně. Jedeme autem krásnou krajinou s poli dost přes deset kilometrů.
Přemýšlím. Budou v deníku označení určití lidé, se kterými budu ve tmě mluvit a oni nebudou chtít a souhlasit se zveřejněním a uvedením jména?
Budu poprvé psát ve tmě. Zkusil jsem to, jde to. Musím psát velká tiskací písmena. Čistý tlustý deník formátu A4 mi doporučila vzít Přítelkyně.
Chtěl jsem ten deník psát hlavně pro sebe a rodinu. Cítili, že bych Tmu potřeboval. Vloni na vánoce a narozky mi děti a bývalá manželka dali dvě obálky s nadpisem Na pobyt ve tmě. Máme tři dospělé děti.
Starší dcera začala po mateřské pracovat a mají doma dva malé kloučky. Oba kluci jsoucí šťastni ve veselé a inspirativní školce, což je skutečná trefa. Prostřední je syn. Ti mají doma stejné dva andílky s maminkou - starší do školky teprve začal opatrně docházet. Třetí nejmladší je dcera. Ti mají doma převelice zvídavého a citlivého chlapce na druhém stupni základky. Chodí do skautu. Možná by ho ta tma také lákala. I on má také štěstí chodit do správné a inspirativní školy. Sestra a její první syn mají doma taky chlapečka.
Pak jsem chtěl psát o pobytu ve tmě také pro Přítelkyni, která místo tmy po vlastní zkušenosti vybrala a s níž žiji. Co když se mi tam zjeví někdo, kdo tam nechce být uveden a budu to měnit?
Dnes třináctého června ráno po ukončení pobytu mi laskavý Průvodce v autě cestou na vlak řekl, že by o mých vizualizacích (halucinacích obrazy) ve tmě chtěl slyšet člověk, který na toto téma píše studii. Že spolupracují s univerzitou. Jasně, souhlasil jsem.
Takže když tam je někdo další z rodiny, tak je to Otec (90) a Strýc (34) a Kamarád J.
Některé části deníku jsem nepřepsal. Hlavně kvůli tomu, že jsem ve Tmě zapomněl, že jsem něco již zapsal, a pak také ještě pozdější den a nevěděl, že jsem stejnou věc už jednou zapsal. Pak jsem některé v danou chvíli důležité a zapsané opakující se věci neopakoval, ale uvedl to kurzivou.
Posledním úředním úkonem před mým odjezdem do Tmy byl dne 5. června 2026 tento článek s přílohou.
Od Benešové k
Tejcovi: čtvrt století otázek, podle čeho stát pozná „nelegální konopí“
K rukám prezidenta republiky a ministra spravedlnosti
Mgr. Dušan Dvořák, vedoucí výzkumu Konopí je lék
Dnes dne 5. června 2026 byl článek zaslán také na podatelny redakcí
Česká justice, České televizi a dalším médiím a dále podatelny Unie státních
zástupců a Unie soudců a dalším zainteresovaným s legendou důkazů
v závěru článku.
Když vám stát změří rychlost, musí být jasné, čím měřil. Když vám
změří alkohol v krvi, musí být jasné, jaký přístroj použil, kdy byl ověřen a
jaká je chyba měření. Ale když stát rozhoduje, zda je rostlina konopí legální,
nebo trestná, z dokumentů posledních let vystupuje překvapivě jednoduchá a
zároveň znepokojivá otázka: podle čeho to vlastně pozná?
Nejde o akademický spor. Na výsledku měření THC závisely domovní
prohlídky, obvinění, znalecké posudky, rozsudky, podmíněné tresty, vězení,
exekuce, zabavené úrody i zničená konopná léčiva. Desetina procenta mohla
rozhodovat o tom, zda člověk zůstane občanem se sporným názorem, nebo se stane
pachatelem trestného činu. A právě proto je nepřijatelné, aby se právní stát
choval jako obchodník, který prodává váhu bez cejchu, ale podle jejího výsledku
rozhoduje o svobodě člověka.
Příběh má symbolický oblouk: od Marie Benešové k Jeronýmu Tejcovi.
Marie Benešová byla v době, kdy se do českého práva dostal limit
0,3 % THC v konopí, nejvyšší státní zástupkyní. Zákon o návykových látkách
začal od roku 1999 pracovat s hranicí, která měla oddělovat legální a nelegální
konopí. Jenže s číselnou hranicí měla přijít i odpověď na praktickou otázku:
jak se ta hranice měří?
Z kolika rostlin se bere vzorek? Ze které části rostliny? V jaké
době? Jak se vzorek připraví? Jaká je laboratorní odchylka? A co kyselina THCA,
která se zahřátím může změnit na THC?
To nejsou detaily pro chemiky. To jsou otázky, na nichž stojí
trestní odpovědnost. Právní stát se nemůže tvářit, že stačí vyhlásit číslo a
pak už je jedno, jak se k němu laboratoř dostane. Tak by nefungovalo měření
rychlosti, alkoholu, emisí ani daní. A nemůže tak fungovat ani trestní právo.
Před rokem 1999 je situace ještě podivnější, jelikož limit THC v
předpisech vůbec zahrnut nebyl. Podle čeho tedy před tímto rokem stát poznával
„drogu“ v konopí? Podle názvu? Podle vzhledu? Podle zvyku? Podle policejní
praxe? Na tuto otázku dodnes není v doložených odpovědích státních orgánů
srozumitelná odpověď.
Po roce 1999 už limit existoval. Jenže tím vznikla nová otázka: má
stát i závaznou metodu analýzy?
Ministerstvo vnitra v únoru 2012 uvedlo, že je pro Českou
republiku přímo použitelné evropské nařízení, a že proto žádná česká vyhláška,
závazný pokyn policejního prezidenta ani zvláštní český předpis k analýze THC
neexistuje a byly by duplicitní. Zjednodušeně: podle ministerstva mělo evropské
nařízení stačit.
Jenže „evropské nařízení“ není kouzelné zaklínadlo. Pokud se stát
dovolává unijní metodiky, musí ji respektovat, v tomto případě podle ní měřit.
Unijní metodika spojovaná v českých sporech s nařízením Komise pracuje s
konkrétním odběrem, částí rostliny, časem a reprezentativností. Měřit jednu
rostlinu, celou rostlinu nebo několik gramů z velkého množství zabaveného
konopí není totéž. Je to podobné, jako kdyby stát tvrdil, že měří hluk v obci
podle evropských pravidel, ale mikrofon položil do výfuku jednoho auta a
výsledek vztáhl na celé město.
Už v květnu 2012 ležela na stole ministra spravedlnosti stížnost
desítek Olomoučanů na nezákonný postup soudu, státního zastupitelství a policie
v mém prvním trestním řízení. Ministrem byl Pavel Blažek. Stát se nemůže
tvářit, že se o problému dozvěděl až po mnoha letech. Otázka zákonného měření
konopí nebyla dodatečná výmluva po prohraném procesu. Byla položena tehdy, kdy
se judikatura teprve tvořila.
Následovalo něco, co připomíná mapu bez severu.
Nejvyšší soud v mém prvním dovolacím řízení pracoval s tezí, že
nezákonnost konopí byla zjištěna podle zákona o návykových látkách. Jenže v
tomto zákoně žádná podrobná forenzní metoda měření THC v konopí není. Je to,
jako kdyby soud řekl, že spor o přesnost váhy vyřeší zákon o obchodu, i když
ten neobsahuje návod, jak váhu seřídit, ověřit ani použít.
Kriminalistický ústav Policie ČR v lednu 2013 uvedl totéž v jiné
podobě: policie vychází ze zákona o návykových látkách. Jenže tento zákon
neobsahuje podrobnou forenzní metodu měření THC. O necelý měsíc později, v
únoru 2013, tentýž ústav uvedl, že policie vychází z unijního předpisu a měří
THC z celé rostliny konopí. Jenže právě měření celé rostliny je problém, pokud
se tvrdí, že jde o unijní metodiku. Nejde o slovíčka. Jde o to, zda se u
trestního důkazu měří podle pravidel, nebo podle dojmu, který se zpětně
pojmenuje jako pravidlo.
V roce 2015 vytvořil Nejvyšší soud dojem, že je jasno. Uvedl, že
znalecká metodika Kriminalistického ústavu vychází z exaktního normativně
stanoveného metodického standardu a že ji závazně přejímají policejní
pracoviště OKTE. Tato věta se pak opakovala jako opora další rozhodovací praxe.
Jenže pozdější dokumenty státu tento klid rozbíjejí.
Celní správa v srpnu 2021 uvedla, že pro stanovení delta-9-THC
neexistuje žádný závazný právní předpis, který by určoval postup analýzy.
Existují doporučené postupy UNODC a zemědělská metoda podle práva Evropské
unie. To není totéž jako pevná trestně-forenzní metoda pro odsuzování lidí. To
je spíš seznam možných kompasů, z nichž každý ukazuje jinam, zatímco soud po
cestě posílá člověka do vězení.
V roce 2022 se veřejně objevila informace, že Ministerstvo vnitra
připravuje právně závazný předpis pro policii, jak jednotně měřit THC v konopí.
Samotná zpráva vyvolává znepokojivou otázku: pokud se měl předpis teprve
připravovat, podle čeho se měřilo předtím? Pokud stát začíná stavět most až
poté, co po něm roky jezdí lidé, není to drobná stavební závada. Je to
systémové selhání.
V roce 2024 přišla další verze. Kriminalistický ústav uvedl, že používá metodiku ENFSI údajně už od roku 1987. Jenže dříve se mluvilo o unijní metodě, zákonu o návykových látkách, metodice OSN/UNODC i o absenci závazného předpisu.
Čtenář se v tom nemusí ztratit. Stačí sledovat jednu věc: stát
pokaždé ukázal jinam.
Jednou Evropa. Podruhé český zákon. Potřetí OSN. Počtvrté ENFSI.
Popáté policejní znalecká metodika. Pošesté žádný závazný předpis.
A mezitím lidé stáli před soudem.
V listopadu 2024 se věc vrátila Pavlu Blažkovi jako ministrovi
spravedlnosti. Stížnost mířila proti rozhodnutím Krajského soudu v Brně a
Okresního soudu v Prostějově. V jádru šlo stále o totéž: pokud měření THC
rozhoduje o trestu, musí stát umět vysvětlit, podle jakého závazného a
přezkoumatelného pravidla měřil.
Tato otázka není formalismus. Formalismus je naopak tvrdit, že
rozhodnutí je pravomocné, a proto se už nemáme ptát, zda bylo postaveno na
zákonném metru. Pokud se rozsudek opírá o číslo, jehož vznik není právně jistý,
pak není problémem občan, který se ptá. Problémem je stát, který odpověď
zaměňuje za razítko.
A nebylo to jen ministerstvo, policie a soudy, kdo měl tento
problém před očima. Podle předložených podkladů byly o věci opakovaně
informovány také prezidentské kanceláře a prezidenti republiky. V éře Václava
Klause, Miloše Zemana a nejpodrobněji Petra Pavla mířily na Hrad žádosti,
stížnosti, důkazní přílohy, návrhy na milost, amnestii, abolici a rehabilitaci.
Tím se příběh dostává z úrovně jednoho trestního spisu na úroveň ústavní paměti
státu. Hrad nebyl divákem na tribuně, kterému se zápas ztratil v mlze. Hrad byl
opakovaně adresátem podání, v nichž se tvrdilo, že stát trestá bez jasného
zákonného metru.
Nejpodrobněji je tato linie doložena u prezidenta Petra Pavla. V
lednu, březnu, dubnu, květnu a červnu 2026 dostávala Kancelář prezidenta
republiky podání, která už nebyla jen osobní prosbou o slitování. Popisovala
celé pole: trestní řízení, měření THC, THCA a dekarboxylaci, právo Evropské
unie, odmítané předběžné otázky, postup NCOZ, zdravotní následky zásahů,
mediální rovinu a návrhy na milost, amnestii, abolici a rehabilitaci. Když pak
Hrad v červnu 2026 sdělil, že prezident se případem opětovně zabýval a milost
neudělil, nešlo už o situaci, kdy by hlava státu neměla k dispozici základní
obraz sporu. Šlo o odmítnutí po opakovaném seznámení s věcí.
Právě tady je jeden z nejtemnějších důsledků tohoto právního
nihilismu. Když instituce nižšího stupně mlží, člověk se obrací výš. Když
neodpovídá policie, jde za státním zastupitelstvím. Když neodpovídá státní
zastupitelství, jde za ministerstvem. Když neodpovídá ministerstvo, jde k
prezidentovi. Ale pokud se i na nejvyšších patrech státu problém promění jen v
další položku spisu, pak občan neztrácí pouze spor. Ztrácí víru, že někde v
systému existuje místo, kde se otázka konečně položí bez úřední mlhy: podle
čeho jste měřili?
Dánsko v roce 2022 ukázalo, že problém není teoretický. Tam se řešilo, že plynová chromatografie může zahřátím přeměnit THCA na THC, a tím ovlivnit trestněprávně rozhodný výsledek. Pokud laboratorní metoda sama proměňuje látku, kterou má měřit, nejde o technikálii. Jde o otázku svobody. Je rozdíl mezi tím změřit řeku a tím ohřát vodu, odpařit její část a potom tvrdit, že řeka měla od začátku jinou koncentraci.
A pak přišla Evropská komise. Podle předložených podkladů její
stanovisko z března 2026 říká, že unijní metodika stanovení THC v konopí slouží
pro zemědělské účely a přímé platby, nikoli jako jednotná trestně-forenzní
metoda pro odsuzování lidí. Jinými slovy: pokud se český stát schovával za
„unijní metodu“, Komise mu tím bere jednoduchou výmluvu.
A nakonec přichází ministr spravedlnosti Jeroným Tejc.
V červnu 2026 vydal ministr spravedlnosti Jeroným Tejc přípis k
žádostem o informace a jejich doplněním. Uvedl, že věc byla vyřízena, a
uzavřel, že Ministerstvo spravedlnosti ani ministr nejsou nečinní. Dodal také,
že další podněty bez nových skutečností mohou být založeny bez dalšího
vyrozumění.
Procesně možná odpověď. Věcně však zůstává základní otázka.
Od Benešové k Tejcovi uběhlo čtvrt století. Stát dokázal
zabavovat, obviňovat, soudit, odmítat, zakládat a vyřizovat.
Prezidentští úředníci a prezidenti od Klause přes Zemana po Pavla
měli možnost seznámit se s tím, že nejde jen o osobní kauzu jednoho muže, ale o
dlouhodobě tvrzený systémový problém měření, trestání a neodpovídání. Přesto z
dokumentů stále vystupuje stejná pochybnost: podle jakého zákonného metru
vlastně stát poznává nelegální konopí?
Právní stát nemusí s občanem souhlasit. Musí mu však umět
odpovědět. A tam, kde odpověď chybí, nezačíná jen spor o konopí. Začíná spor o
důvěru v právo.
Nejhorší na právním nihilismu není to, že je složitý. Nejhorší je,
že se tváří jako pořádek. Má spisové značky, razítka, doručenky, paragrafy a
znalecké formulace. Jen v jeho středu chybí jednoduchá věc: pravidlo, podle
kterého se rozhoduje o vině. A bez takového pravidla není trestní právo
spravedlností, ale mlhou s úředním razítkem.
Legenda důkazů
K rukám prezidenta republiky Dne 4.června
2026
Kancelář prezidenta republiky
Ke sp. zn. KPR 4093/2026
Doplnění žádosti o milost, amnestii, abolici a rehabilitaci ke sp.
zn. KPR 4093/2026
Vážený pane prezidente republiky,
tímto doplňuji žádost o milost, amnestii, abolici a rehabilitaci,
podanou také ve prospěch Mgr. Dušana Dvořáka dne 8. března 2026 Edukativní
konopnou klinikou, z.s., a vedenou Kanceláří prezidenta republiky pod č. j. KPR
4093/2026. KPR sama potvrdila, že žádost o milost podaná ve prospěch Mgr.
Dušana Dvořáka, odeslaná z datové schránky Edukativní konopné kliniky dne 8.
března 2026, je evidována právě pod č. j. KPR 4093/2026.
Toto doplnění je podáváno zejména
proto, aby bylo zřejmé, že žádost o milost není pouhým osobním apelem
odsouzeného, nýbrž vychází z dlouhodobé, doložené a opakované snahy o právní,
správní, soudní, odborné, mediální a ústavní řešení věci. Teprve po vyčerpání
těchto cest a po dlouhodobém selhávání orgánů veřejné moci byl Mgr. Dušan
Dvořák fakticky vystaven těžké volbě domáhat se práva cestou, která vedla k
jeho opakované kriminalizaci, odsouzení, výkonu trestu a dosud trvajícím
následkům.
I. Shrnutí řízení uvedených již v
žádosti ze dne 8. března 2026 jako důkaz dlouhodobé snahy o právní řešení
V žádosti ze dne 8. března 2026 nebyla
uvedena pouze samotná trestní řízení za pěstování a zpracování konopí. Byla
uvedena celá řada soudních, trestních, opatrovnických, civilních a
souvisejících řízení, která dokládají, že Mgr. Dušan Dvořák se po mnoho let
nesnažil obejít právo, nýbrž naopak opakovaně usiloval o jeho výklad, přezkum,
nápravu, obnovu řízení, ochranu svéprávnosti, ochranu majetku, ochranu odborné
pověsti a ochranu práv pacientů.
Žádost ze dne 8. března 2026 výslovně
uváděla, že nevykonaným a dosud živým následkem je zejména věc sp. zn. 3 T
131/2017, u níž podmínka po podmíněném propuštění trvá podle podání až do 6.
dubna 2027; podání současně uvádí, že Mgr. Dušan Dvořák byl podmíněně
propuštěn dne 13. listopadu 2023 Okresním soudem v Třebíči a z celkem
80měsíčního trestu vykonal přibližně 52 měsíců.
Již v březnové žádosti byl předložen
rozsáhlý přehled řízení vedených zejména u Okresního soudu v Prostějově v
letech 2010–2020, včetně spisových značek 0Nt 815/2009, 0Nt 822/2010, 0Nt
820/2011, 0Nt 836/2012, 0Nt 843/2014, 0Nt 1411/2015, 0Nt 1362/2016, 0Nt
1359/2017, 0Nt 1357/2018, 0Nt 1357/2019, 2 T 104/2010, 2 T 65/2011, 2 Nt
1257/2013, 2 Nt 1151/2014, 3 Nt 1151/2014, 11 T 130/2016, 3 T 131/2017, 2 T 63/2018,
3 T 70/2019, 0Nt 1418/2019, 2 T 50/2020 a 1 Nt 104/2021. Tato řízení
souvisejí s opakovanými zásahy proti výzkumnické farmě Edukativní konopné
kliniky v Ospělově a se zabíráním konopí a konopných léčiv od 18. srpna 2009 do
6. září 2019.
Současně byla v žádosti ze dne 8.
března 2026 uvedena další řízení, která dokládají, že šlo o dlouhodobý právní
zápas, nikoli o izolovanou trestní epizodu:
Obvodní soud pro Prahu 1, sp. zn. 6 T
21/2012, vedený v letech 2012–2016, související s projevy vůči orgánům
veřejné moci a s nepovolením obnovy řízení v roce 2015.
Okresní soud v Blansku, sp. zn. 14 T
108/2020 a 1 Nt 1404/2022, vedený v letech 2020–2022, rovněž
související s ostrým slovním odporem vůči postupu orgánů činných v trestním
řízení a s nepovolením obnovy řízení v roce 2022.
Okresní soud v Olomouci, sp. zn. 39 Nc
1631/2012, vedený v letech 2012–2013, jako neúspěšný pokus o omezení nebo
zbavení svéprávnosti Mgr. Dušana Dvořáka, přes protesty osobností veřejného
života.
Okresní soud v Olomouci, sp. zn. 5 Nt
120/2014 a 5 Nt 111/2016, vedený v letech 2013–2017, týkající se
ochranné ústavní a ambulantní léčby, včetně sporných závěrů o údajné
nepříčetnosti v letech 2008–2012.
Okresní soud v Prostějově, sp. zn. 0Nc
1986/2012, jako další neúspěšný pokus o omezení svéprávnosti.
Okresní soud v Prostějově, sp. zn. 0Nt
820/2011, související s postupem státního zastupitelství a soudu,
opakovaně napadaným v dalších opravných a mimořádných prostředcích.
Okresní soud v Prostějově, sp. zn. 2 T
104/2010, kde podle žádosti došlo po prvním odsouzení k novému určení
ochranné léčby, později zpochybňované revizními znaleckými závěry.
Obvodní soud pro Prahu 3, sp. zn. 20 C
2/2012, týkající se civilní roviny a zmaření nároků na náhradu škody.
Obvodní soud pro Prahu 3, sp. zn. Nt
3119/2011 a 3 Nt 3096/2012, související s domovními prohlídkami
Edukativní konopné kliniky v Praze a tvrzenou absencí řádných policejních
protokolů o zabraném majetku. Tyto věci byly v březnové žádosti výslovně
uvedeny jako součást širšího řetězce právních pokusů a zásahů.
Tento přehled má pro řízení o milosti
zásadní význam. Dokládá, že Mgr. Dušan Dvořák po mnoho let nepostupoval jako
osoba odmítající právo, ale jako osoba, která se opakovaně domáhala toho, aby
stát jasně, zákonně, přezkoumatelně a odborně vysvětlil, podle jakých pravidel
měří obsah THC, podle jakých pravidel odlišuje legální a nelegální konopí, proč
nepoložil předběžné otázky Soudnímu dvoru Evropské unie, proč nevyšetřoval
tvrzené zdravotní a fatální následky zásahů proti pacientům a proč nebyly
zohledněny odborné a znalecké rozpory.
II. Nová dnešní podání zaslaná KPR dne
4. června 2026
Ke spisu KPR 4093/2026 byla dne 4.
června 2026 zaslána nová důkazní sada, která ukazuje, že věc není historicky
uzavřená, ale stále právně, odborně i lidskoprávně živá.
Prvním dokumentem je sumarizační text „Konopný
případ, na který český stát nikdy neodpověděl“, určený pro zahraniční a
lidskoprávní organizace, který vysvětluje případ Dušana Dvořáka jako evropskou
zkoušku právního státu, vědy, zdravotnictví a trestní moci. Text výslovně
zdůrazňuje, že případ nelze chápat jako běžnou „konopnou kauzu“, protože se v
něm střetává trestní moc státu, medicína, adiktologie, evropské právo, měření
THC, práva pacientů, veřejnoprávní média a schopnost institucí přiznat, že
mohly po dlouhá léta trestat v oblasti, kde samy nedokázaly přesvědčivě
vyjasnit pravidla.
Druhým dokumentem je zásahová
žaloba proti Ministerstvu zdravotnictví, která napadá trvající správní
praxi označování léčebného konopí jako „vysoce návykové látky“, aniž by
Ministerstvo zdravotnictví podle žaloby doložilo odborné, vědecké nebo jiné
přezkoumatelné podklady pro takové tvrzení.
Třetím dokumentem je nové
sjednocené znění žaloby na ochranu osobnosti proti České televizi ze dne 4.
června 2026, které navazuje na předžalobní výzvu ze dne 14. května 2026,
odpověď České televize ze dne 1. června 2026 a stížnost Radě ČT ze dne 2.
června 2026. Žaloba tvrdí dlouhodobé neúplné, nevyvážené, zavádějící a v
některých případech nepravdivé informování o žalobci, jeho odborné činnosti,
výzkumu Konopí je lék, léčebném využití konopí, měření THC, právu EU a
tvrzených následcích kriminalizace konopí.
Čtvrtým dokumentem je doplnění a
zúžení zásahové žaloby proti NCOZ vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn.
18 A 17/2026, v němž je předmět žaloby soustředěn na aktuální pokračování
zásahu NCOZ při nakládání se stížností ze dne 25. dubna 2026, žádostí ze dne
10. května 2026, opravou a doplněním ze dne 12. května 2026 a odpověďmi NCOZ ze
dne 22. května 2026 a 1. června 2026. Podání výslovně uvádí, že NCOZ sama
potvrdila nezahájení úkonů podle § 158 trestního řádu, neexistenci záznamů o
vyhodnocení, nevyžádání odborných posudků, nevytvoření souvisejících dokumentů
a založení věci ad acta.
Pátým dokumentem je podnět
Ministerstvu vnitra ze dne 3. června 2026 k výkonu dozoru nad postupem NCOZ a
současně stížnost podle § 16a zákona č. 106/1999 Sb. Tento dokument přesně
popisuje, že NCOZ měla ignorovat opravu a doplnění žádosti doručené dne 12.
května 2026, a současně rozebírá zásadní rozpory v odpovědích NCOZ: tvrzené
vyhodnocení bez záznamů, uložení ad acta bez dokumentace, nevyžádání odborných podkladů
a nezahájení úkonů podle § 158 trestního řádu.
Šestým dokumentem je dodatek
stížnosti Městskému státnímu zastupitelství v Praze ze dne 4. června 2026,
který navazuje na postoupení Nejvyššího státního zastupitelství č. j. 6 NZN
1737/2026-15 ze dne 6. května 2026 a žádá MSZ Praha o sdělení spisové značky,
připojení nových důkazů a dohled nad postupem NCOZ. Dokument výslovně uvádí, že
odpovědi NCOZ ze dne 22. května 2026 a 1. června 2026 samy potvrzují
nepřezkoumatelný, formalistický a věcně neověřitelný postup NCOZ.
Sedmým dokumentem je dodatek
žádosti Okresnímu státnímu zastupitelství v Prostějově ze dne 4. června 2026,
aby OSZ při vyjádření k návrhu na povolení obnovy prvních čtyř trestních řízení
zohlednilo nové listinné důkazy, zejména odpovědi NCOZ ze dne 22. května 2026 a
1. června 2026. Podání se týká věcí vedených u Okresního soudu v Prostějově pod
sp. zn. 2 T 104/2010, 2 T 65/2011 / 2 Nt 1257/2013, 2 Nt 1151/2014 a 3 Nt
1151/2014 a výslovně žádá, aby státní zástupce posoudil význam nových
důkazů pro obnovu řízení.
Tato dnešní podání mají pro řízení o
milosti mimořádný význam. Nejde o opakování starých námitek. Jde o nové
listinné důkazy z května a června 2026, které dokládají, že klíčové otázky
případu — měření THC, THCA, dekarboxylace, reprezentativní vzorek, nejistota
měření, právo EU, neoznámené technické předpisy, nepoložení předběžných otázek,
zdravotní dopady zásahů a nečinnost NCOZ — nebyly ani po patnácti letech
přezkoumatelně vypořádány.
III. Dlouhodobá vědomost KPR a podání
nevládních organizací aliance Cannabis is The Cure od roku 2010
Kancelář prezidenta republiky
neobdržela podklady k této věci poprvé až v roce 2026. Nevládní organizace
aliance Cannabis is The Cure a související spolky opakovaně předkládaly
prezidentům republiky, KPR a dalším orgánům veřejné moci podání, žádosti, stížnosti,
důkazní přílohy, návrhy na milost, amnestii, rehabilitaci a abolici.
Již podání ze dne 27. prosince 2025
adresované prezidentovi republiky uvádělo, že KPR má podle podatelů za poslední
roky dostatek důkazů o nevyšetřovaných zločinech s následky smrti na osobách
zapojených do výzkumu Konopí je lék a o dlouhodobém nevyšetřování těchto
podnětů.
Podání ze dne 1. ledna 2026 adresované
Kanceláři prezidenta republiky a dalším odpovědným orgánům navazovalo na
předchozí žádosti aliance Cannabis is The Cure a opětovně se dotazovalo na
zásadní otázky právního režimu konopí, měření THC, metodik, unijního práva,
trestní odpovědnosti a nevyšetřování tvrzených zdravotních následků.
Podání ze dne 8. března 2026, doručené
KPR datovou schránkou a následně evidované pod KPR 4093/2026, představovalo
soustředěný návrh na amnestii, abolice, milosti a rehabilitace, včetně
individuální žádosti ve prospěch Mgr. Dušana Dvořáka.
Podpůrné petiční archy a stanoviska z
března 2026 dále ukazují, že návrh nebyl izolovanou osobní žádostí, ale byl
podpořen občany a organizacemi. Podání uváděla, že prezident a manželka
prezidenta republiky obdrželi návrhy od pěti nevládních organizací aliance
Cannabis is The Cure a od desítek signatářů; další podpůrná stanoviska byla
připojena do konce března 2026.
IV. Doplnění k opakovanému stanovisku
KPR, že konopnou amnestií by prezident určoval trestní politiku státu
Zvláštní pozornost si zaslouží
opakované stanovisko právního oddělení Kanceláře prezidenta republiky, sdělené
mimo jiné JUDr. Pelikánem dne 31. března 2026 pod č. j. KPR 2707/2026, podle
něhož by udělením konopné amnestie prezident republiky určoval trestní politiku
státu.
Toto stanovisko není možné ponechat
bez věcné odpovědi, neboť se podle našeho názoru míjí s podstatou ústavních
pravomocí prezidenta republiky.
Prezident republiky by udělením
milosti, amnestie, abolice nebo rehabilitačního aktu osobám odsouzeným za
konopí neurčoval trestní politiku státu v normotvorném smyslu. Neurčoval by
skutkové podstaty trestných činů, neměnil by zákon o návykových látkách,
nestanovoval by nový limit THC, nevydával by policejní metodiku měření THC,
nenahrazoval by Parlament České republiky, vládu, Ministerstvo spravedlnosti,
Ministerstvo vnitra ani soudy.
Prezident republiky by pouze využil
mimořádný ústavní korektiv tam, kde běžné mechanismy právního státu po dobu
mnoha let neposkytly účinnou odpověď na zásadní otázky zákonnosti,
přezkoumatelnosti, proporcionality a spravedlnosti trestní represe.
Právě v tom spočívá smysl milosti,
amnestie a abolice. Tyto instituty nejsou nástrojem tvorby trestní politiky,
nýbrž nástrojem mimořádné ústavní korekce následků trestní moci. Pokud by
platil názor KPR, že každá skupinově vymezená amnestie je nepřípustným
určováním trestní politiky, pak by institut amnestie ztratil praktický význam.
Každá amnestie je ze své povahy adresována určitému okruhu osob, skutků, trestů
nebo následků trestního řízení.
V projednávané věci navíc nejde o
žádost, aby prezident politicky „legalizoval konopí“. Jde o žádost, aby
prezident zohlednil mimořádně závažný souběh okolností: dlouhodobou absenci
jasně doložené právně závazné metodiky měření THC, spory o THCA, dekarboxylaci,
reprezentativní vzorek a nejistotu měření, opakované odmítání předběžných
otázek Soudnímu dvoru EU, nové zahraniční a evropské důkazy, trvající právní
následky odsouzení Mgr. Dušana Dvořáka a aktuální listinné důkazy z roku 2026,
podle nichž NCOZ sama potvrzuje nezahájení úkonů podle § 158 trestního řádu,
neexistenci záznamů o vyhodnocení, nevyžádání odborných stanovisek a ukládání
věci ad acta.
Stanovisko KPR je dále problematické
tím, že nereaguje na dlouhodobou doloženou historii žádostí a podání nevládních
organizací aliance Cannabis is The Cure. Již podání ze dne 1. ledna 2026
navazovalo na předchozí žádosti a výslovně se týkalo opakovaně neudělené
amnestie prezidenta republiky osobám označovaným podatelem za politické vězně
odsouzené za konopí. Podání bylo adresováno mimo jiné k rukám prezidenta
republiky a uvádělo vazbu na starší spisy KPR 1635/2025, KPR 1636/2025 a KPR
6253/2023.
Žádost ze dne 8. března 2026 pak již
výslovně směřovala k vyhlášení amnestie, abolice a rehabilitace osob
odsouzených za konopí, včetně individuální žádosti ve prospěch Mgr. Dušana
Dvořáka. Tato žádost uváděla, že Kancelář prezidenta republiky má podle žadatelů
dlouhodobě k dispozici důkazy, a současně odkazovala na dánský vývoj jako na
důkaz, že obdobná forenzní a policejní praxe může vést k revizi či propuštění
konopných vězňů.
Zásadní je rovněž to, že žádost ze dne
8. března 2026 nebyla pouze obecnou politickou výzvou. Obsahovala konkrétní
přehled řízení Mgr. Dušana Dvořáka, včetně upozornění, že věc sp. zn. 3 T
131/2017 má dosud trvající následek v podobě podmínky do 6. dubna 2027, a že
žadatel vykonal přibližně 52 měsíců z celkového 80měsíčního trestu.
Nelze tedy přijmout zjednodušující
závěr, že prezident by konopnou amnestií určoval trestní politiku státu.
Přesnější je opak: prezident by mimořádným ústavním aktem reagoval na stav, kdy
trestní politika státu v oblasti konopí nebyla po dlouhá léta schopna zajistit
dostatečně jasný, předvídatelný, vědecky přezkoumatelný a evropskoprávně
udržitelný režim.
KPR proto nemůže otázku konopné
amnestie uzavřít poukazem na údajnou nepřípustnost určování trestní politiky.
Takové odůvodnění by bylo příliš obecné, nepřezkoumatelné a neodpovídalo by
mimořádné povaze předložených důkazů. Prezident republiky není žádán, aby
nahradil zákonodárce. Je žádán, aby v mezích své ústavní pravomoci zvážil, zda
je nadále spravedlivé udržovat trestní následky tam, kde samotné státní orgány
ani po letech nedokládají přezkoumatelné vyhodnocení klíčových odborných a
právních námitek.
Proto navrhujeme, aby KPR v řízení
vedeném pod KPR 4093/2026 znovu posoudila nejen individuální žádost o milost a
rehabilitaci Mgr. Dušana Dvořáka, ale i širší návrh konopné amnestie, abolice a
rehabilitace, a aby se výslovně vypořádala s tím, proč opakované stanovisko
JUDr. Pelikána, včetně sdělení ze dne 31. 3. 2026, č. j. KPR 2707/2026, nemůže
samo o sobě postačovat k odmítnutí ústavně legitimní žádosti o mimořádnou
nápravu.
Děkujeme za váš zájem Mgr.
Dušan Dvořák
Je 13. červen 2026.
Jmenuji se Dušan Dvořák. Za půl roku mi bude pětašedesát.
Vloni na výročí Jana Palacha jsem inicioval Otevřený dopis prezidentovi s pátým legislativním návrhem dekriminalizace přírody a zahájil hladovku za vyhlášení Konopné amnestie, která se nakonec stala řetězovou hladovkou.
Drželi jsme hladovku s identifikací hladovkářů a jejich video vzkazy a písemnými vzkazy zveřejněnými níže na tomto blogu do Dne konopí dne 20.dubna 2024. Bez zveřejňování vzkazů a identifikace řetězová hladovka pokračovala do sv. Bastily dne 14. července 2024. Akce končila v Edukativní konopné klinice v Ospělově festivalem Hemp for Victory.
Jsem jeden z tisíce konopných vězňů demokratické země.
Dne 21.března 2008 jsem s kolegy na nově vybudovaných stránkách Konopí je lék.cz zveřejnili jména 77 signatářů petičního výboru prvního legislativního návrhu dekriminalizace přírody, analýzu ústavy a základní teze pro existenci Medical Cannabis Social Clubs jako nositelů právního, přírodovědného a národohospodářského výzkumu Konopí je lék.
Následně jsem byl za prosazení dostupnosti konopí podroben dvanácti trestním řízením, deseti domovním prohlídkám se zabraným majetkem, dvěma neúspěšným pokusům o zbavení svéprávnosti a vystaven řadě dalších sametově demokratických radostí. Nakonec jsem v roce 2019 a 2020 vyfasoval celkem 80 měsíců kriminálu v třetím téměř nejostřejším stupni. Po 52 měsících převýchovy nicotou jsem byl podmíněné propuštěn. Mlčet prý mám do dubna 2027. Cenzuru nemám rád. Mlčet nebudu.
Od prvního vyhlášení Prohibice konopí v roce 1925 jsem jeden z možná až stovky milionů kriminalizovaných, zneuctěných a šikanovaných, naštěstí ne zavražděných, nebo utýraných, kteří neučinili nikomu nic zlého oním údajně nebezpečným konopím. Kriminalizace přírody byla přitvrzena celosvětově Úmluvou OSN v roce 1961 a o dvacet let později - v rozporu se samotnou Úmluvou - byla deklasovaná na rozměr absurdní propagandy a politické frašky nazvané Válka proti drogám. Drogová válka je výnosná, plodí miliardy zisků pro parazity bez ohledu na důsledky.
Za těch 35 let sametu jsme jako právní stát z hlediska ochrany lidských práv, vymahatelnosti a transparentnosti práva proti této absurdní a kruté frašce rozhodně neobstáli.
Válka proti vlastním spoluobčanům je dirigovaná extrémní blbostí a nevzdělaností, což je nejsilnější zbraň populistického politika. Propaganda prospěšnosti války je finančně a mediálně určována a legislativně utvářena kartely, skutečnými mafiemi a silovými složkami státu.
Důsledky v ulicích našich měst však mohly být za těch 35 let sametu mnohem horší.
Hráze virové epidemie, drogové turistiky a drogové epidemie a skutečnou pomoc potřebným těch 35 let sametu čestně uhájili adiktologové. Na racionální opatření čas zřejmě stále nedostál.
Propaganda jako nástroj boží.
Od dne 9. dubna 2025, kdy byla ukončena 12. denní protestní hladovka Matky Matěje Černého za Syna Matěje odsouzeného za konopí s rozsudkem inkvizičních kanibalů v talárech na 12 let do vězení, již na tomto a žádném jiném webu nezapisujeme jména a vzkazy a video vzkazy hladovkářů.
Je s tím moc práce. Fakt.
Hladovka pokračuje od Světového dne konopí a sněmovních Konopných pašijí ode dne 20. dubna 2025 třetí etapou protestní řetězové hladovky přes tři odborné konference (Prague420 v neděli dne 20.dubna v Praze, Konopí a věda ve středu dne 23. dubna v Brně a Konopex o víkendu od 25. do 27. dubna v Ostravě) přes Pálení inkvizičních spisů na Čarodějnice v Ospělově dne 30. dubna přes česko-slovenskou Satbu míru a přátelství na výzkumnické farmě v Ospělově ke dni konce války dne 8.května a další akce přes Letnice do 14. července 2025 k závěrečné oslavě sv. Bastily padlých okovů a festival Hemp for Victory.
Především ale bude tento čas trávený hlavně získáváním pozitivní deviace a odvahy zákonodárců podporující propuštění politických vězňů a změnu trestní legislativy vůči lidem a přírodě, jak jsme odpovědným s tragickými dopady doložili v Otevřeném dopise před Květnou nedělí s důkazy kartelu a korupce justice s trestní a správní exekutivou.
